Ochranné kryty a ochranná zařízení na strojích a zařízeních

Ochranná zařízení jsou potřebná k tomu, aby člověk byl co nejvíce chráněn před nebezpečím, které může vyvolat stroj za provozu – prioritním cílem je ochrana a zabezpečení pracovníků před mechanickým ohrožením vyvolávaným pohyblivými součástmi strojů. K tomu jsou nutná technická opatření, např. ochranné kryty, které jednoduchým způsobem jednak vyloučí nebezpečí, jednak splňují požadavky na ochranu před manipulací.

Na téma ochranných zařízení strojů existuje celá řada předpisů, které se v jednotlivých zemích liší. V Evropské unii jsou výrobci například povinni dodržovat směrnici 2006/42/ES o strojních zařízeních. Provozovatelé zase zpravidla podléhají specifickým zákonům konkrétních zemí, kterými se musí řídit.

Výrobci nemohou vždy vyloučit všechna rizika stroje, aniž by tím výrazně ovlivnili jeho funkci, příp. obsluhu. Pokud nebezpečí nelze zabránit při konstrukci a zůstávají určitá zbytková rizika, musí výrobce uvažovat o bezpečnostních opatřeních. Podle směrnice o strojních zařízeních musí být potenciálně nebezpečné pohyblivé součásti stroje konstruovány a vyrobeny tak, aby nehrozila žádná nebezpečí úrazu ani na jiných než určených kontaktních místech. Pokud tato minimalizace rizik nemůže být zajištěna samotnou konstrukcí stroje, „musí být pohyblivé součásti vybaveny ochrannými kryty nebo ochrannými zařízeními“ ( příloha 1 směrnice o strojních zařízeních).

Směrnice rozlišuje mezi ochrannými kryty a ochrannými zařízeními. Ochranné kryty brání přístupu, příp. zásahu osob do nebezpečné zóny stroje. Někdy však není možné, ale také účelné, pevné ochranné kryty použít. Je tomu především proto, protože tím stoupá nebezpečí manipulace. Směrnice o strojních zařízeních v příloze 1 požaduje, aby konstrukce ochranného krytu bránila jeho snadnému vyřazení z provozu. Stroj jinak nesmí být označen značkou CE. Možným řešením jsou v tomto případě ochranná zařízení. Ta nebezpečný prostor chrání, aniž by ho fyzicky oddělovala. V takových případech se často využívají ochranná zařízení, například bezpečnostní světelné mříže ve spojení s bezpečnostní řídicí jednotkou.

• Pevné ochranné kryty: Ochrana je dosažena fyzickou překážkou, např. ochranným ohrazením. Ochranné kryty jsou instalovány jako trvalé a vizuálně jsou zvýrazněny např. nátěrem žlutou barvou.
• Pohyblivé ochranné kryty: Fyzická bariéra je instalována jako pohyblivá, např. v podobě ochranných dveří v ochranném ohrazení nebo jako víko, klapka nebo svinovací vrata. Tzv. blokovací zařízení, např. bezpečnostní spínače, monitorují ochrannou polohu. Jejich účelem je zabránit provedení nebezpečné funkce stroje.

• Bezdotyková ochranná zařízení, optoelektronická ochranná zařízení, např. světelné mříže, optické závory, laserový skener nebo ochranné systémy využívající kameru. Kromě klasických bezdotykových ochranných zařízení patří k bezbariérovým řešením bezpečnosti i bezpečnostní radarové systémy.
• Ochranná zařízení choulostivá na tlak nebo dotyk, např. kontaktní rohože nebo spínací lišty. Nebezpečný pohyb se například může zastavit v okamžiku, kdy pracovník vstoupí na kontaktní rohož.
• Ochranná zařízení vázaná na místo, např. dvouruční ovládání nebo jiná povelová či odsouhlasovací zařízení s ručním ovládáním. Tato zařízení musí být zpravidla umístěna mimo nebezpečnou zónu. Dvouruční ovládání váže obě ruce uživatele při obsluze stroje, např. lisu.

U všech opatření je nutné dbát na dostatečné bezpečnostní vzdálenosti, které musí splňovat určený účel. Normy EN ISO 13854, EN ISO 13855 a EN ISO 13857 k tomu poskytují potřebné podklady.

Bezpečnostní zařízení stroje by měla být zásadně konstruována tak, aby zbytečně nebránila jeho řádné obsluze. Tak zní alespoň požadavek podle normy EN ISO 12100, která se zabývá zásadami pro výrobu bezpečných strojů.

V důsledku manipulace však ztrácejí účinnost nebo dochází k výraznému ovlivnění jejich funkce. Stroj se pak může chovat nečekaným způsobem nebo jsou obcházena ochranná zařízení stanovená výrobcem.

Přitom se v zásadě nejedná o to, jakým způsobem k nepovolené manipulaci došlo. Statistiky nehod dokládají, že riziko manipulace je v řadě podniků podceňováno. Přitom jak výrobci strojů, tak i provozovatelé jsou ze zákona povinni dodržovat opatření na ochranu pracovníků obsluhy. K tomu jsou vydány příslušné normy, které musí v praxi dodržovat jak výrobce při konstrukci strojů, tak i provozovatel při jejich používání. Jestliže za provozu stroje utrpí pracovník újmu, musí obě strany počítat s trestně právními důsledky. Především pak, jestliže důvodem byla manipulace s ochranným zařízením.