EN ISO 13849-1: Performance Level (PL)

Čím vyšší riziko, tím vyšší požadavky na řídicí systémy. Nebezpečné situace se přitom dělí do pěti stupňů, tzv. Performance Levels (PL), od PL "a" (nízký) po PL "e" (vysoký). Potřebné PL se určují, resp. přiřazují v rámci posuzování rizik podle EN ISO 13849-1.

EN ISO 13849-1/-2: Bezpečnost strojních zařízení - Bezpečnostní části ovládacích systémů o

EN ISO 13849-1 představuje jako nástupce EN 954-1 hlavní bezpečnostní normu pro návrh řídicích systémů strojů se zaměřením na bezpečnost.

 

 

 

Performance Level

EN ISO 13849-1 vychází při posuzování řídicích systémů zaměřených na bezpečnost z pravděpodobnostního předpokladu (respektuje pravděpodobnost) na rozdíl od deterministického (opakovatelné určení) přístupu podle předchozí normy EN 954-1.
Kromě elektrických, elektronických a programovatelných elektronických systémů se norma zbývá i jinými řídicími technologiemi, např. fluidní technikou

Osvědčené kategorie EN 954-1 zůstávají zachovány, navíc se ale vlastnosti relevantní pro bezpečnost hodnotí kvantitativně pomocí statistických výpočtových metod. V návaznosti na kategorie se pak zjišťuje Performance Level, která se popisuje následujícími veličinami: 

  • kategorie (požadavek z hlediska struktury)
  • střední doba do nebezpečnéporuchy (MTTFd)
  • diagnostické pokrytí (DC) a
  • porucha se společnou příčinou (CCF)

 

EN ISO 13849-2 Bezpečnost strojů - části řídicích systémů vztahující se k bezpečnosti

Validací se rozumí hodnocené prověřování bezpečnostních funkcí a kategorií částí řídicích systémů vztahujících se k bezpečnosti vč. analýzy a testu.

 

Použitelnost EN 954-1

EN 954-1 již v zásadě ztratila předpoklad shody se směrnicí o strojních zařízeních 2006/42/ES k 31.12.2011 a nesmí proto být v procesu posuzování shody podle 2006/42/ES používána.
 

Výjimka: V jednotlivých produktových normách pro určité druhy / typy strojů (např. tvářecí stroje) je její používání dovoleno jako dříve za dvou předpokladů:


1) EN 954-1 musí být uvedena v normativním odkazu normy C s datem vydání

  • EN 954-1:1996
    Příklad: EN 12417:2001 + A2:2009 Tvářecí stroje - Bezpečnost - Obráběcí centra

2) EN 954-1 a EN ISO 13849-1 se uvádějí v normativní odkazu obě i s datem vydání

  • EN 954-1:1996 a EN ISO 13849-1:2006
    Příklad: EN ISO 23125:2015 – Tvářecí stroje - Bezpečnost - Soustruhy

V šesti krocích k cíli

EN ISO 13849-1 přináší nové požadavky i do postupu v konstrukci strojů. Vytváření částí řídicích systémů souvisejících s bezpečností je opakovaným procesem, který probíhá ve více krocích.

Krok 1 - definovat požadavky na bezpečnostní funkce

To je nejdůležitější krok. Nejprve je nutné stanovit vlastnosti požadované pro bezpečnostní funkce. Například u bezpečnostních dveří zajišťujících přístup ke stroji se při jejich otevření musí nebezpečný pohyb stroje zastavit. Opětovné uvedení stroje do provozu nesmí být při otevřených dveřích možné.

Krok 2 - určit potřebné úrovně - Performance Levels (PL)

Čím vyšší riziko, tím vyšší požadavky jsou kladeny na řídicí systém. Význam příspěvku, který přináší spolehlivost a struktura, se může měnit v závislosti na použité technologii. Nebezpečná situace se zařazuje do jednoho z pěti stupňů od "a" do "e". V případě stupně "a" je příspěvek řídicí funkce ke snížení rizika nízký, v případě PL "e" vysoký. Požadovaná Performance Level (PL r) pro popsané bezpečnostní funkce se určuje na základě grafů rizik.

Závažnost zranění (S)
S1 = lehké (obvykle bez následků) zranění
S2 = těžké (obvykle nevratné) zranění vč. smrti

Četnost a/nebo doba vystavení nebezpečí (F)
F1 = zřídka až častěji a/nebo krátká doba
F2 = často až trvale a/nebo dlouhá doba

Možnosti vyloučení nebezpečí (P)
P1 = možné za určitých podmínek
P2 = sotva možné

Krok 3 - vytvořit a technicky realizovat bezpečnostní funkce

Bezpečnostní funkce popsaná v kroku 1 "Blokování ochranných dveří" se technicky realizuje v systému řízení. Pro blokování ochranných dveří přichází v úvahu kódovaný bezkontaktní spínač, např. PSENcode. Tím vzniká možnost zapojit do série i několik ochranných dveří, aniž by tím byla ovlivněna účinnost monitorovací funkce. Navíc kódování nabízí rozsáhlou ochranu proti manipulaci. Příslušné vyhodnocení senzorů se provádí prostřednictvím multifunkčního bezpečnostního systému, např. PNOZmulti. Odpojení pohonu zajistí dva stykače s nuceně řízenými kontakty.

Krok 4 - určení Performance Level a kvantitativní posouzení

Pro určení dosažených úrovní PL bude bezpečnostní funkce rozdělena na části senzor, logika a akční člen. Každý z těchto dílčích systémů přináší svůj příspěvek k bezpečnostní funkci. Pro komponenty firmy Pilz jsou k dispozici všechny potřebné charakteristiky. Pilz má k tomu potřebný komfortní výpočtový nástroj (PAScal).

Krok 5 - verifikace

Tento krok objasňuje otázku, nakolik dosažená Performance Level odpovídá požadované hodnotě. Dosažená PL musí být stejná, resp. lepší, než PL r požadovaná v posouzení rizik. To znamená "zelenou" pro konstrukci strojů.

Krok 6 - validace

Kromě čistě kvalitativních požadavků na vytváření bezpečnostních systémů je důležité zabránit systémovým chybám. To je důvodem pro provádění validace.

Více
Kontakt

Pilz Slovakia s.r.o.
Štúrova 101
05921 Svit
Slovakia

Telefon: +421 52 7152601
E-Mail: info@pilz.sk

Technická podpora

Telefon: +421 911 954 200
E-Mail: info@pilz.sk